Jako, myslela jsem si, že se mi to nemůže v Koreji stát, ale stalo se. Víte, jak se nastupuje do metra v Asii, jak tam mají ty dveře a za nimi se teprve otvírají dveře do metra. Tak byla na přestupu strkanice a já měla v ruce mobil, ten udělal hop a spadl mi. Kdyby se po dopadu zastavil, ale to on ne, zahučel do tý mezery mezi nástupištěm a metrem. A já jsem bez mobilu.
Samozřejmě Korejci jen čuměli a dělali, jak je jim to líto, ale že by někdo z nich nabídl pomoc, to ne. Naštěstí se mě ujaly turistky z Japonska a hned se mi snažily pomoct, společně jsme se přesunuly nahoru a přivolali si asistenci. Tam se mi podařilo získat pomoc od člověka, co umí anglicky, protože moje korejština v ten moment úplně někam odešla. Zeptal se mě na jméno, kde mi telefon vypadl a jak vypadal. Všechno jsem mu řekla. včetně modelu telefonu, kdyby jich tam náhodou bylo víc 😂 . Pak mi řekl, že bohužel metro zastavit nemůžou, aby pro něj došli, ale že mi večer po ukončení provozu pro něj dojdou a mám se pro něj zastavit druhý den. Tak jsem souhlasila a dohodli jsme se na přibližné době(dopoledne).
Teď jsou dvě věci, ve které doufám, že mi po nalezení ještě bude fungovat a že není display úplně na sračku. Nebyl drahej, ale nerada bych si teď narychlo v Koreji pořizovala telefon nový. Nejlevnější možnost mě tu vychází v přepočtu na něco přes 7000 Kč. Což není špatný, ale budu se modlit, aby to ten můj telefon přežil. Nebo ať má klidně ruplý display, ale tak, aby se mi podařilo s ním fungovat. Má čtečku otisku prstu v displayi a většina věcí a to i aplikací funguje právě přes ten otisk.
Budu muset těm chlapům pak donést nějaký vitaminový nápoj, jako poděkování, protože kvůli mně musí do metra tak pozdě večer. Jen tak pro představu poslední metro přes tu zastávku jede ve 23:53, takže kolem půlnoci polezou do kolejiště najít můj telefon.
Žádné komentáře:
Okomentovat