Jak je všem zarytým ekonomicky smýšlejícím lidem známo, korejský won dost oslabil a tak se nákupy opravdu vyplácí. S tím, že ve většině obchodů můžu žádat i tax return tím, že předložím pas a hned to mám levnější.
Takže co jsem si při své shopping spree koupila?
Tak úplně původně jsem do Hongdae jela do Daiso, mají jedno, co má víc pater, jakože tohle jich má 5. Koupila jsem si olejový cleanser a pěnový cleanser, ty se používají po sobě, aby se zamezilo mastnosti pleti. Osvěžovač prádla, který bůh ví proč v Německu stojí zbytečně moc, plastový kelímek na vodu, abych si mohla pořádně čistit zuby, když nemám umyvadlo.... jako vážně, mám záchod a sprchu, s možností zapnout na tekoucí vodu, ale je to tak nízko, že umyvadlo očividně nebylo možné přidělat... Koupila jsem si i náhradní hřeben, kdyby mi ten můj někam zapadl, nebo jsem ho ztratila. A samozřejmě odličovací tampony, které jsem zatím nepoužila.
Další moje kroky směřovaly do kavárny pro kafe na cestu a pomalu jsem si to šinula do ulice se všemi těmi obchody a restauracemi. I když v Koreji beru svoje laktázové tabletky, tak ty chudiny nezvládají šlehačku, ne kvůli laktóze, ale kvůli tuku. Takže jsem po kafi prosvištěla Hongdae street jak namydlený blesk a koukala jsem kde najdu veřejné toalety. Ty jsou mimochodem úplně luxusní, čisté a hlavně bezplatné. Nicméně jsem nevěděla, že můj obvyklý spot na odskočení si je v rekonstrukci. Ok, plán B, Hongik University. Prosvištěla jsem kampusem, 3x blbě odbočila, ale stejně jsem se dostala na záchod včas. Ono když člověk musí tak musí, že jo... Každopádně jsem pak chvilku pobyla na kampusu, abych sesmolila článek o mém velmi zdařilém cestování.
No a pak jsem teprve zamířila hledat ten správný vintage shop s mini zastávkouv Olive Young abych omrkla ceny jedné foundation (levná na to, za kolik ji majív Evropě). Pak jsem tedy našla opravdu skvělý vintage obchod.
Obsluha na 5/5 hvězdiček. Nejen, že uměli anglicky, ale nabídli mi abych si oblečení vyzkoušela a na můj dotaz jestli mají podobný styl ve větší velikosti, mi byli schopni najít přesně, co jsem chtěla. Zlatíčka, fakt. Dali mi slevu, co měli akční, a na vrch ještě tax refund. Což bylo supr.
Pak jsem courala i po jiných vintage obchodech, ale ceny měli nesmyslně vysoké a to jsem počítala i s akční slevou a tax refund.
Nakonec jsem zakotvila v AAplace prodejně, která prodává místní výrobu oblečení a koupila jsem si dvě trička (50%slevou +samozřejmě i tax refund na celý nákup) a ponožky, takové ty super co nosí holky s krátkými sukněmi a jsou nad kolena. Pak mi začala být zima, protože jsem si nevzala mikinu, vzhledem k tomu, že bylo krásně teplo, tak mě to ani nenapadlo, že jo. Tak jsem si v jiném obchůdku koupila svetrovou bundičku s kapucou.... one size, co mi je větší než normální velikosti co nosím, ale plní účel. Měla jsem se původně sejít na večeři s jedním známým, ale nakonec to odvolal kvůli nějakému problému s autem. Takže jsem večer zakončila místním fastfoodem. Lotteria.
V Hongdae mají plně samoobslužnou pobočku s výdejními boxy. Za mě skvělý koncept. Objednáte si na kiosku, vytisknutou účtenku si vezmete a jdete se posadit, až na tabuli uvidíte signál se svým číslem objednávky na pozici box, tak jdete k boxům, naskenujete svůj kód z účtenky a váš box se rozsvítí s nápisem zaklepej, zaklepáte na displej a box se otevře. A voila jídlo s minimem kontaktu s obsluhou, pro introverty ráj. Pak jsem samozřejmě jela metrem zpět na mou stanici, abych se vydrápala zpět na ubytko. Kde jsem chytila fenomenální pohled na noční město.
A tak vypadal můj první den v Koreji. Celkem žádné vzrušující zážitky... vyjma vybití wifinky a shánění narychlo powerbanky, tu totiž prodávají už nabité, aby se hned daly použít... starý pán na stánku překvapil vynikající angličtinou a dostala jsem od něj kabel navíc k powerbance zdarma. Opravdu hodný pán.
Žádné komentáře:
Okomentovat