První týden v práci

Pro ty, co jsou zvědaví, kde teď makám v tom Německu, tak jsem zaměstnaná ve skladu internetového obchodu MYTHERESA, což je vlastně obchod s luxusním zbožím od známých značek z celého světa. Mají spolupráci napříkld s Ralph Laurent, Givenchi nebo Valentino. Jen takový menší průřez. Každopádně je to velmi hezké a příjemné pracoviště. Sklad je rozdělený na tři hlavní oddělení a my jsme přidělení na pozice, kde už zůstaneme, jen výjimečně budeme stahováni na jiné oddělení, když jim odpadnou lidi.

Vzhledem k tomu,co jsem podepsala za papíry, tak si musím dávat bacha na to, co tu říkám. Třeba nesmím ventilovat nové zboží, které ještě není zalistované na webové stránce a podobně. Nicméně, v papíře není nic o tom poreferovat, co tak obsáhle dělám.

Takže já jsem přidělená na oddělení přijmu zboží. To je samozřejmě rozděleno na další části. Nicméně, já konkrétně jsem v části, kde zpracováváme přednostně menší zboží, samozřejmě oblečení a doplňky. Mou prací je vybalit krabici, roztřídit si zboží podle druhu, velikosti, barvy. Pak to zadat do počítače, přesné počty a hlavně si ohlídat, že jde o správné položky. Pak tiskneme štítky, které lepíme na cedulky, popřípadě u bot na krabice, a ty následně přiděláváme ke zboží. Po označení zboží mě čeká přesun zboží do skladu pomocí pásu. Napípnu si bedýnku a začnu do ní skenovat zboží, to co mi vyjede jako nutné k předtřídění, tak si hodím stranou a pokračuju dál, dokud nemám bedýnku plnou a odešlu ji. Pokud mi ještě zbývá další zboží zopakuju proces. Vytřízené zboží musím přesunout zvlášť přes jinou část programu a tak to opakuju pořád dokola. Zatím mi rukou prošly šaty, boty, trička a kalhoty. Ale například kolegům už pod rukou prošly i doplňky jako kabelky, sluneční brýle a šátky. Nicméně je potřeba abych se naučila se všemi druhy zboží, než budu dělat jako samostatná jednotka bez trenéra.

No i když, podle toho, co jsem dělala předevčírem, tak jsem byla jako samostatná jednotka s trenérem. V podstatě mi nemusela trenérka ukazovat, co mám dělat, když jsem dělala věci, na kterých se toho moc nedá zkazit.

Tahle práce taky má své mouchy, jako je plnění počtu zpracovaných položek na celou směnu. Mně se tak nějak podařilo na poslední směně skoro splnit počet položek na den (já 236 položek, cíl dne 295). Podle toho, co mi řekla kolegyňka, co dělala u stolu naproti mně, tak ona udělala jen 196 položek. Takže jsem asi nějaká rychlá. 

O firmě můžu říct, že je multikulturní a celkem otevřená sebevzdělávání a má spoustu benefitů pro své zaměstnance. Například benefit firemní kantýny nebudu moct využívat, protože jak vegetariánské jídlo, tak klasické obsahuje vždy položku s laktózou, takže mám holt smůlu a budu si vařit doma. 

Občas děláme i soboty, aby se stíhaly dělat věci, které se v týdnu nestíhají. No a podle všech je nejhorší vstát na ranní. S čímž souhlasím, protože v 5:30 nástup na plac je pro mě moc brzo. Kvůli tomu budu muset vstávat ve 3 ráno, abych si dala kafe a něco zakousla, než poletím na vlak. Ten mi jede ve 4:21. Jo, prostě pecka.