Bestová fotka, kredit za ní možná ještě někdy dostane moje mladší sestra. Pojďme se podívat na to, co jsem ještě stihla před koncem roku 2022.
Stihla jsem se rozhodnout, že je na čase zvážit, zda se mi vyplatí držet vztah na dálku, ve kterém je už teď jasné, že nikam nepovede. Čekám teď na příjezd dané osoby, abychom si to ujasnili z očí do očí.
Navštívila jsem Sairen v zapadákově, který je víc cool než Praha. Oni mají stejný systém placení dopravy, jako v Koreji, takže za mě je Morava hnedka o něco lepší.
Dozvěděla jsem se, proč jsem strašně dlouho neslyšela o Lulině z Purple line. Zaprvé, po zrušení blog.cz si dávala pauzu. A za druhé teď sice píše, ale pod jinou přezdívkou a já stejně nevím kde, protože jsou to informace z doslechu. Podstatné je, že si těsně před ukončením platformy blog.cz prošla fází hejtrů, stejně jako já a teď nemůže říct, že nechápe moje časté přesuny z jedné platformy na druhou.
No a to nejlepší na konec. Zvládla jsem si naplánovat cestu do Koreje společně se Sairen. Ovšem, je to strašný pain s ní plánovat letenky, protože dělala v Invii... Přeci jen jsem letěla víckrát, tak vím, že nějaké věci nabízené navíc k letenkám ani nejsou potřeba.
Standardně jsem uvítala nový rok scénou z Pána prstenů a Dvou věží, a plně doufám, že tenhle rok bude pro mě i moje čtenáře jeden z těch lepších. A jak řekl Theoden Rohanský: Tak to začíná.
Jako člověk, který zcela minimálně dodržuje předsevzetí, nebudu raději tento rok v souvislosti s blogem nic slibovat. Hatachi ví moc dobře, co jsem za ty roky naslibovala a kolik toho ode mě za tu dobu viděla.... Moc mě to mrzí, umma.
Co se týče jiných předsevzetí mimo blog. Mám jen jedno, a to bude doufám jednoduché dodržet. Užívat si života, dokud to jde.
Všem přeju krásný rok 2023 a snad vám někdy, možná, něco postnu^^
Žádné komentáře:
Okomentovat