Plán B

 

Že nám Yunho stárne do krásy už víme. Co ale nevíme je, kdy jsem tohle psala. Beze srandy, snažila jsem si to spojit s aktivitami TVXQ v Japonsku, ale nic jsem na ty roky kromě vydání alba WITH nenašla... Asi jsem někde našla aktivity Yunha o kterých se moc neví, ale to je ztracenu v historii počítače, co se přehřívá. Každopádně, druhá postava je vymyšlená. Dostala takové tuctové korejské jméno Hyunsik, které je užívané docela často, takže opravdu nebyl úmysl tam dosadit Hyunsika z BTOB. I když.... Hyunsik je fešák, co si budem xD.

Vždycky ho zajímalo jak si jeho oblíbený zpěvák a herec žije. Bohužel nějaký ten čas bydlel spíš v dormu než, aby se k němu mohl dostat. Ale situace využil, když odletěl do Japonska natáčet nějakou dramu. Podařilo se mu ho nejen sledovat do letadla, ale i do hotelu, kde se mu podařilo dostat pokoj hned vedle toho jeho. Ačkoliv přijel jen kvůli němu, tak trošku přehodnotil i své priority. Přeci jen je Tokyo velmi krásným městem, tak proč si ho neprohlédnout. On ti neuteče, utěšoval se v duchu. Samozřejmě nemohl tušit, že druhý den jeho hvězda odjíždí do Kyota, kde mělo natáčení začít.

"Já ti říkám, že mě sledoval až na hotel,"muž s blonďatými vlasy oznamuje skutečnost šíleného fanouška manažerovi, který ale bohužel nemůže nic dělat, když je stále v Seoulu, protože se stará o to, aby jeho kamarád překonal angínu.

Vlastně neví proč na tu dramu kývl. Ah ano vlastně si ji ani vybrat nemohl. Společnost opět rozhodla za něj. Nejradši by byl doma a dělal Changminovi silný vývar než být v Japonsku.

"Ale no tak. Přeci nemá ani ponětí, že zítra pokračuješ do Kyota,"manažer patrně drží telefon stylem tvář rameno.

"To je jediné štěstí. Mám docela strach, tenhle fanda se kolem mě motá až moc,"povzdechl si a vytáhl z kufru věci, které si hodlá vzít na procházku Tokyem.

"Takový ten kluk, co občas hlídkoval před dormem, aby tě mohl vidět?"

"Jo to je on. Ze začátku to bylo milý, ale teď bych byl nejradši na druhý straně polokoule."

"Užívej si natáčení a peč na nějakýho fandu, co je tebou nejspíš posedlý,"manažer si povzdechl.

Hádal, že Changmin má stále celkem vysokou teplotu. Opravdu by teď raději byl s ním a riskoval, že tu angínu taky chytí.

"Pokusím se o to."

Srdce mu poskočilo, když uviděl svého idola stát ve frontě na obří ruské kolo. Toužil se ho dotknout a říct mu jak moc ho obdivuje, ale na to bude čas i uvnitř kapsle. Nastoupil s ním do kapsle. Yunho mu ale nevěnoval pozornost. Sledoval nádherný výhled na Tokyo. Mírně si odkašlal, aby upoutal jeho pozornost.

"Vím kdo jsi a měl bys s tím přestat,"řekl herec tiše a střelil po něm pohledem.

"Já... chtěl jsem ti jen dát tohle,"vytáhl z kapsy složený papír, který u sebe schraňoval už týden a půl.

Yunho si opatrně papír vzal a rozložil ho. Četl noty a slova. Pak na něj pohlédl.

"Běháš za mnou jako pejsek jen, abys mi dal vlastní píseň?"

"Ne... to ne. Chtěl jsem tě poznat jako normálního kluka a ne super idola,"zavrtěl hlavou.

Yunho složil papír a podal mu ho zpět. Zmateně zamrkal.

"Je mi líto, tvou píseň nemůžu zařadit na žádné album. Moje společnost mi to nedovolí."

Svého fanouška setřásl u kina. Promítali film, na který ten kluk neměl přístup. Po promítání se rozhlédl po vestibulu kina a spatřil svého pronásledovatele, jak oddechuje jako nemluvně na jedné ze sedaček. Měl otevřenou tašku a její obsah vysypaný na zemi. Došel k němu a posbíral mu věci. Pozastavil se u fotografie svého fanouška s mladou dívkou. Byla mu hodně podobná. Sestra? Pravděpodobně ano. Nahlédl do peněženky a ta byla prázdná. Krom dokladů a sběratelských kartiček s ním samotným tam nic nebylo. Museli ho patrně okrást. Bylo mu ho najednou líto. Fanoušek ho následoval až do Japonska, jen aby mu něco mohl říct, ale než to stihl říct, tak ho okradli nějací pobudové. Sáhl do kapsy a vytáhl z peněženky několik bankovek a vložil je do jeho peněženky.
Nevšiml si, že v momentě, kdy zapínal tašku se jeho fanoušek probral a kulil na něj oči. Zamířil k východu a stoupl si k přechodu. Naskočila zelená a vkročil do vozovky. Ozvalo se ostré troubení a přímo na něj se řítilo terénní auto, za kterým jela policie. Než se nadál tak ho kdosi strčil na stranu. Ozvala se rána a výkřik plný bolesti. Rychle se otočil a uviděl jak ve zpomaleném filmu, jak tělo jeho zachránce dopadá na silnici. Obě auta okamžitě zastavila. Viník byl okamžitě zatčen. Jako ve snu se doploužil k tělu ležícímu na vozovce a zalapal po dechu, když zjistil, kdo že mu právě zachránil krk.

"Ach bože kdo jsi, že za mě riskuješ i život?"

Probral se v nemocnici a nemohl se na nic vzpomenout. Pamatoval si jen to, že viděl jak se na jeho idola řítí auto a to, jak ho odstrčil. Věděl, že ho nezíská svým pronásledováním. Řekněme, že tohle byl plán B. Zachránil mu život.

"Už jste vzhůru,"poznamenala zdravotní sestra korejsky.

Moment, kdy se dostal zpět do Koreje?

"Jsem zpět v Seoulu?"

Zdravotní sestra mu to jen odkývala a došla pro doktora. Asi ho Yunho nechal převézt do Seoulu. A to je patrně vše co pro něj jeho idol mohl udělat.

Po prohlídce lékařem mu bylo oznámeno, že ještě pár dní bude muset zůstat. Nechtěl. Byl rozhodnutý v noci uprchnout.

Když mu oznámili, že se ten kluk probral, tak mu ze srdce spadl obrovský kámen. Rozhodl se, že druhý den za ním zajede.

Ráno dorazil do nemocnice, která byla totálně vzhůru nohama. Když se zeptal na to co se děje, tak mu CÉDéčko, které tomu klukovi nesl vypadlo z ruky. Zmizel. Jak mohl po takové srážce autem prostě odejít? Doktor prý šel i na jeho adresu, ale prý je byt prázdný. Sebral CÉDéčko a vrátil se do auta. Kde by ten kluk mohl být? Zajel k dormu, ale nebyl tam. Zamyslel se. Ten kluk nevypadá jako úplný stalker. Um možná u řeky...

Dojel k řece a pousmál se, když ho uviděl sedět na lavičce a hledět na sluncem zalitý Seoul. Hlavu měl stále ovázanou a ruku zavěšenou na pásce. Došel k němu a zjistil, že má zavřené oči.

"Proč si zmizel z nemocnice?"

Chlapec pomalu otevřel oči a neomylně je upřel na Yunha. Tak krásné oči, problesklo Yunhovi hlavou.

"Proč bych tam měl být?"

Nechápal. Ten chlapec se mu náhle zdá tak apatický. Před nehodou takový rozhodně nebyl. A to se spolu bavili jen na ruském kole.

"Jsi po těžké nehodě, neměl by ses courat Seoulem,"podotkl.

"Co se stalo pak? Nic si nepamatuju..."hlesl chlapec a sklopil hlavu.

Zahlédl slzy, které se mu kutálely po tváři. Chtěl ho tak moc utěšit, ale netušil kde jsou schování paparazziové. Nechtěl jim dát důvod k pomluvám.

"Proč jsi mi zachránil život?"

"Protože bych pak neměl pro co žít,"šeptl chlapec a pomalu se zvedl.

Zarazil se. Ten chlapec... on se do něj zamiloval? Jemně ho vzal za ruku a druhou rukou mu zvedl bradu. Chlapec odvrátil oči a tváře mu nabraly rudý nádech. Bylo by tak jednoduché ochutnat ty jeho rty v barvě růžových plátků 

"Miluješ mě?"

Chlapec zrudl ještě víc a mlčel. Bral to jako ano. Srdce se mu rozbušilo jako kdyby ani ne před chvilkou doběhl maraton. Palcem ho pohladil po tváři a usmál se.

"Prosím vrať se do nemocnice, nechci aby se ti ještě něco stalo,"šeptl tiše.

Ví, že ho miluje, ale proč se jen usmívá a přemlouvá ho k návratu do nemocnice? Co k tomu Jung Yunha vede?

"Prosím, vrať se se mnou,"Yunho na něj upíral oči s prosbou.

"Proč?"

"Protože tě mám rád a nechci, aby jsi trpěl,"Yunho pustil jeho tvář a pomalu ho vedl k autu.

Dával mu možnost utéct, ale on to nechtěl udělat. Po očku sledoval Yunha a málem vyletěl z kůže, když ho zvedl jako pírko a usadil na sedadlo spolujezdce. Jen letmý dotyk při zapínání jeho pásu mu znovu nahnal červeň do tváří. Yunho se posadil na místo řidiče a opatrně vjel na silnici. Když odjeli dostatečně daleko, tak přibrzdil a pohlédl na něj. Než se nadál, tak na rtech pocítil ty jeho a bylo mu jasné, že plán B vyšel. Yunho se o tom ale nikdy nesmí dozvědět. Miluje svého idola a city od něj jsou tak nádherné.

"Y-yunho..."špitl a zadíval se mu do očí.

"Hyunsiku..."pousmál se Yunho a pohladil ho po tváři.

Slastně přivřel oči a víc se natiskl k Yunhově ruce. Ten ho chvilku tak nechal ale pak jejich chvilku přerušil tím, že znovu nastartoval.

Už z nemocnice neutekl. Každý den trpělivě vyčkával Yunhova příchodu a byl čím dál víc zamilovaný. I Yunho k němu chodil rád. Jednou dokonce vzal Changmina, který je společně vyfotil a řekl tu nejkrásnější věc: "Jste pro sebe jako stvoření."
I po nemocnici se s ním Yunho stýkal. Pokud šlo o intimnosti, tak probíhaly za zavřenými dveřmi Hyunsikova bytu. Yunho nechtěl na Hyunsika upozorňovat společnost a Hyunsik taky nestál o pozornost společnosti a médií. A tehdy se po jednom hezkém večeru Yunho dozvěděl, že ta dívka z fotografie byla Hyunsikovo dvojče, které zemřelo na leukémii. Bylo mu to opravdu líto, ale Hyunsik mu řekl, že je jí určitě lépe než posledních pár měsíců jejího života. Tu noc byl dlouho vzhůru a pozoroval spící tvář své lásky, která mu zachránila v Japonsku život. Hádal, že tomu broučkovi dalo hodně práce se přesvědčit k tomu, aby vběhl před to auto. Nechal si pro sebe, že našel jeho deník, kde byl zapsaný i Plán B, který zahrnoval záchranu života. Podstatná byla ta slova okolo. Hyunsik ho miluje z hloubi své duše. Na ničem jiném nesejde.