Přiznat si, že pro tebe mám slabost už od trainee dní, je těžké. Jsi náš nejmladší, jsi velmi energický, ale také křehký. Jeden čas jsem měl i pocit, že jsi dívka převlečená za chlapce. Nebo alespoň dívka uvězněná v těle chlapce. Nikdy jsem se neodhodlal k tomu ti to říct.
Flashback
První den v trainee programu byl dost hektický. Naše skupina byla čistě chlapecká, nebo měla být. Ve dveřích najednou stála dívka, tedy alespoň mně tak přišla.
"Ahoj, jsem Choi Minki,"chlapecký hlas mě tehdy překvapil.
Ukázalo se, že Minki má hodně tanečního nadání a nezpívá vůbec špatně. Začal jsem ho víceméně podporovat, i když jsem spíš měl nasadit svou soutěživost. Z dvaceti měli vybrat jen pět.
Sleduji tě v obývacím pokoji, jak znuděně přepínáš mezi kanály. Už dávno nemáš svou blond hřívu, na kterou jsi byl tak pyšný. Už sis přestal lakovat nehty a vypadáš až moc dospěle. Už nejsi tím roztomilým Renem, kterého jsem chtěl chránit. Jsi někdo jiný. Ale tvá změna jen potvrdila, že mě přitahuješ čím dál víc. Blíží se tvůj dvacátý rok. Tak moc bych si přál ti říct, že tě mám rád víc jak kamaráda, víc jak člena skupiny.
"Jonghyun-ah, děje se něco?"
Najednou sis všiml, že tě sleduji a mám zamyšlený výraz na tváři. Jen potřesu hlavou a otočím se, že půjdu.
"Počkej..."vypneš televizi a jsi v cuku letu u mě.
Než se stačím z tvé rychlosti vzpamatovat, tak mě obejmeš. Obejmeš mě, jako pokaždé, když mě něco trápilo a nebo, když ti bylo smutno.
Flashback
Nesnášel jsem den, kdy k nám přibyl kvůli čínské propagaci Jason. Je starší než já, ale duší stále dítě. Nejvíc mě ale štve, že Ren se od něj nehne ani na krok. Tráví spolu spoustu času a vypadá to občas, že se po sobě doslova plazí, jako popínavé rostliny.
Jason tuší, že ho nemám z nějakého důvodu v lásce a snaží se mi ustupovat, ale bohužel Ren ho jen tak nenechá. Doslova se ve mně vaří krev, když vidím Rena jak mu vtiskne dětskou pusu na tvář těsně před naším odchodem na stage. Naštěstí Jason s námi udělá jen pár koncertů a pak zůstává v Číně, kdežto my se vracíme do Soulu. Jenže ten večer se stalo to, čeho jsem se obával nejvíc. Zrovna jsem chtěl zkontrolovat Rena na pokoji, když jsem zaslechl jak mluví s Jasonem. Minki se nám zamiloval ...
Je hodně těžké ti to teď neříct do očí, jak moc tě miluji. Objímáš mě, tiskneš se ke mně, jako dítě k matce.
"Minki,"tiše tě oslovím.
"Hmm?"
"Jak se má Jason?"
Zeptám se na první věc, která mě napadne. Ren se ode mě odtáhne a usměje se: "Má se výborně, poslal mi pár fotek, chceš je vidět?"
Zavrtím hlavou. Přesně jak jsem si mohl myslet. Jason. V jeho nevinném srdíčku si našel místo Jason. Je mi mizerně, protože Jason ti může tak snadno ublížit. Stačí, že ti ublížila společnost v momentě, kdy ti ustříhli první pramen vlasů.
Flashback
Směješ se mi, když se vracím od kadeřnice s blond vlasy. Říkáš mi, že je to veliký nezvyk. U Baekha se svíjíš smíchy ještě víc, jeho obarvili sice na blond, ale je to odstín, který vypadá do oranžova. A pak jdeš na řadu ty. Čekáme na tebe.
Když slyším vyjeknutí a vzlyk, tak okamžitě vtrhnu do kadeřnictví a šokovaně sleduji, jak tvé krásné vlasy mizí. Střih, střih, střih. Tvé vlásky dopadají na podlahu a po tvářích ti tečou slzy. Nebyl jsi proti, když ti je nabarvili na hnědo, říkal jsi, že je na čase, aby si tvé vlasy odpočaly od barvení. Bavilo mě ti je rozčesávat každé ráno, byl to jediný moment, kdy jsem se jich mohl dotýkat. A teď... teď už taková rána nebudou.
"Jonghyun-ah... co tě trápí?"
Vidím, jak ustaraně se na mě díváš. Není to směšné. Maknae se strachuje o leadera.
"Jsem do někoho zamilovaný, Minki, jen nevím jak to říct..."povzdechnu si.
Přeci jen je na čase přestat tajit své city. Vidím jak Reník ztuhne a vyvalí oči.
"D-do koho?"
Zakoktání. Ren nikdy nekoktá, pokud není rozrušený. Co ho mohlo rozrušit? Snad ne moje přiznání, že jsem do někoho zamilovaný.
"Je to jedno, ta osoba mě ráda nemá. Už se vyznala někomu jinému,"doslova vidím jak se ti ulevilo.
Začínám si dávat dvě a dvě dohromady.
Flashback
"...miluji tě, jako nic jiného na světě.."Renův hlas pronáší tyhle slova a mě do srdce zabodává dýku.
"Ach, to je moc krásné Rene, ale..."jakmile zaslechnu Jasona, tak odcházím.
Ren miluje Jasona a Jason? Ten Renovi asi ne neřekne, stejně Minkimu nedokáže nikdo ze skupiny říct ne, když použije svůj pověstný roztomilý kukuč.
"Jonghyun-ah, Ren by s tebou chtěl mluvit,"Jason mě vyhledá celkem rychle.
"Nemám čas, mám nějakou práci,"rychle odcházím a mizím z hotelu.
"Minki... jak je to s tebou a Jasonem?"
Musím se zeptat, prostě musím. Chci vědět, jak na tom jsem. A jak je na tom on.
"Jsme jen kamarádi,"pokrčí Minki rameny a mně ze srdce spadne veliký balvan.
"Miluji tě..."špitnu.
Vidím, jak na mě upíráš nevěřícně oči. Čekám, že se rozesměješ a řekneš mi, abych si nedělal legraci, ale tvoje tváře se zbarví do růžova a sklopíš oči.
"I já tebe... chtěl jsem ti to říct už v Číně, ale nedal jsi mi šanci, pořád jsi někde lítal..."
Slyšet tahle slova od tebe je jako ten nejlepší balzám na srdce, který kdy existoval. Tak proto za mnou tehdy Jason přišel. Trénoval sis s ním, jak mi to říct. Jason s tebou projel pravděpodobně všechny možné scénáře. A nakonec jsem to já, kdo se vyznal tobě. Zvednu tvou tvářičku vzhůru. Upřeš na mě své krásné oči. Neváhám. Políbím tě a ty mi polibek nesměle oplácíš. Jsi ještě tak nevinný Minki.
"Jonghyun-ah...ouuuuuuu,"slyším Arona, jak se zasekne v tom, co mi chtěl.
"Hn? Co potřebuješ?"
Urychleně se od sebe odtáhneme.
"Ale nic, to počká, nebo řeknu Baekhovi..."začne plácat Aron a začne couvat směrem ke kuchyni.
Když v ní zmizí tak se Minki začne pochechtávat. Jeho smích je tak nakažlivý, že se začnu smát také. Aron opravdu ví, kdy přijít.
Žádné komentáře:
Okomentovat