čtvrtek 5. ledna 2023

Láska na první pohled

 

Jo tohle je jedna z těch povídek, kam si můžete dosadit koho chcete. Schválně mi pak napište do komentářů, koho v tom vidíte. Vzpomínám si, že před lety mi k tomu někdo psal, že to má DBSK vibe. No, jména tam nejsou vůbec daná, takže popusťte uzdu své fantazii. 


Každý den ubíhá jako stereotyp. Vstane, uvaří si kávu a přečte si noviny. Jako vždy přelítne jen titulky článků a nečte je, pokud nejde o něco opravdu zajímavého. Pak otevře přílohu s inzercí a přelítne nabídky práce. Ačkoliv má skvělé zaměstnání, tak je dobré si udržovat povědomí o nabídkách práce. Více méně proto, že se může stát, že ze dne na den bude najednou bez práce. Ale zatím se dva roky drží zuby nehty své pozice. Navíc to i vypadá, že jeho zaměstnavatel nemá v plánu ho vyhodit, což je jen dobře.

Po čtení novin a zhltnutí čehosi, co nazývá snídaní, se odebere do koupelny, aby vykonal hygienu a pak se oblékne do pracovního. Do odchodu mu jako vždy zbývá několik minut.

Jeho stereotypní den ale nabourá skutečnost, že při jeho příchodu do kanceláře už před vchodem někdo stepuje. Je to mladý muž. Hádá, že je o něco mladší než on, ale ne o moc. Má tmavé oči, ostře řezanou tvář, na rtech mu pohrává úsměv a vlasy, které jsou v rozcuchu, vypadají dosti udržovaně.

"Dobré ráno," pozdraví ho ten mladík a hrne se za ním do kanclu, kde mu přibyl další stůl.

Vidí periferně, jak se k tomu druhému stolu usazuje a secvakne mu, že je to ten nový, jak se o něm mluví už nějakou dobu mezi jeho spolupracovníky. Osobně by uvítal, kdyby dostal vlastní kancelář, ale počítá se s tím, že ho ve firmě trochu zaučí.

"Dobré," odpoví mu, ale nedívá se na něj.

Důvodem k tomu je to, že mu na stole leží složky na zápis do systému, vedle nich leží vzkaz, že je má i překontrolovat. Písmo sekretářky. No jistě, zase včera musela odejít dříve a tak práci hodila na něj. A nejlepší na tom je, že má ode dneška dovolenou, vypočítavá mrška, která je jen krůček od toho, aby se stala milenkou šéfa. Ani by se nedivil, kdyby právě teď byla se šéfem v dost choulostivé situaci na ostrově Jeju v jednom z místních hotelů.

"Nechceš pomoct?"

Nevinná otázka nováčka ho zarazí a zvedne oči od složek: "Vyznáš se v účetnictví a v programu, který používáme k zápisu dat?"

"Účetnictví není problém a pokud jde o program, tak jsem ho pomáhal otci zavést do provozu," pokrčil rameny.

Otci? Šéf je... No do prdele....

"Syn šéfa?"

"Jo, tak mohu ti pomoct?"

Nakonec svolil a dal mu polovinu složek a řekl mu, kam přesně má data zapsat. Oba pracovali a během práce jim tam lidi z ostatních oddělení nosili své požadavky. Práce se kupila, ale i celkem rychle ubývala. Oba vynechali oběd, aby skončili přesně v dobu, kdy mají končit.

**

"Páni, to byl záhul," ulevil si mladík, když společně vycházeli z kanceláře.

"Takhle je to tu každý den, jen nemusíme kontrolovat účetnictví," vysvětlil mu.

"To obvykle dělá otcova sekretářka, co?"

Jen přikývl na mladíkův dotaz a stiskl tlačítko výtahu. Nějak se mu nezdálo, že by měl pracovat se synem šéfa. Má to být nějaká zkouška?

"Co zajít na drink?"

Mladík se na něj usměje. Zamyslí se. Doma ho přeci jen nikdo nečeká a kupodivu ještě srší energií. Jedna sklenička mu neuškodí. Tedy, pokud nepůjde o něco tvrdšího. Nikdy nebyl moc veliký pijan.

"Platíš?"

Mladíkovi blýsklo v očích a přikývl. Tak v tom případě půjde. Výtah zastavil a oni vyšli před budovu. Otázka byla kam půjdou, ale mladší to vyřešil. Popadl ho za ruku a táhl ho kamsi do ulic. Nedivil se, ten kluk musí vědět o všech barech v okolí, o co že svého otce deptal tím, že dělal skandály. Slyšel cosi o tom, že má šéf nepovedeného synka, který lítá z průšvihu do průšvihu.

**

Nakonec zakotvili v poloprázdném baru. Objednali si každý jeden drink.

"Jak dlouho pro mého otce děláš?"

Mladší si ho prohlížel velmi pozorně. Něco mu říkalo, že by si na něj měl dát pozor. Jeho zírání si všiml i v práci. Kdyby byl žena, tak mu to polichotí, protože je pohledný, ale kluk?

"Dva roky a přežil jsem už tři vlny propouštění, nevím tedy jak se mi to podařilo," pokrčil rameny.

"Um, chceš znát jedno tajemství?"

"Tajemství?"

"No ano, "přikývl mladší a poposedl si na barové židličce.

"Tak, proč ne, zdá se, že spolu budeme pracovat dlouho," starší upil z drinku.

"Už tě chtěli třikrát vyhodit, ale já to otci vymluvil," řekl mladší a uhnul pohledem.

To ho zarazilo, proč to ten kluk šéfovi vymlouval? Že by za tím bylo i něco dalšího? Usoudil, že by bylo vhodné něco říct.

"Ah, tak tedy děkuju," pousmál se.

"Dneska jsem viděl, kolik práce zvládáš a jen mě to utvrdilo v tom, že tě nesmí vyhodit," poznamenal mladší.

"Páni, šéf je fakt workoholik, že práci probírá doma," neodpustil si a kopl do sebe zbytek drinku.

"Popravdě o tom nemluví. Jen jsem se mu lehce šmejdil v pracovně a objevil složku těch, které chce propustit. Podle fotky jsem si řekl, že si zasloužíš pro něj pracovat po delší dobu," usmál se mladík.

"Jen podle fotky?"

Podivil se. Ale na druhou stranu byl rád, že mu mladší zajistil práci na dalších několik let. I když, by ho zajímalo proč.

"No ano, na první pohled jsi se mi zamlouval," ujistil ho mladší.

Barman přinesl druhý drink. Vsadil se, že ho o to požádal mladší, ale bez protestu si ho vzal.

"Spoustě lidem přijdu sympatický, to je fakt," připustil a podíval se na hodinky.

"Spěcháš?"

"Ne, jen... je to pro mě nezvyk. Obvykle v tuhle dobu bývám už doma a koušu se nudou," přiznal se smíchem.

"To já v tuhle dobu vymetám bary a diskotéky," přizvukoval mu mladší.

"V tom případě nechápu, že jsi začal pracovat pro vlastního otce,"podotkl.

"Um... odstřihl mi kreditky, když jsem měl skandál s jednou modelkou. Popravdě to byla ona, kdo po mně vyjel. Být v tu chvíli střízlivý, tak se nic takového nestane,"povzdechl si klučina.

**

"Nebude vadit, když si dojdu?"

Zeptal se a ukázal směrem k toaletám. Mladší se jen pousmál a zavrtěl hlavou. Vstal a odporoučel se na toalety. Zatímco močil, tak si přehrával v hlavě to, co se dozvěděl od syna šéfa. A taky začal přemýšlet, co mají znamenat ty letmé dotyky a pohledy jeho mladšího kolegy. Umyl si ruce a pečlivě si je osušil a pak se vrátil na bar. Mladší si zrovna projížděl esemesky a vypadalo to, že mu nijak jeho nepřítomnost nevadí. Sotva se ale usadil, tak mobil schoval.

"Už jsem zaplatil, jen to dopij,"vybídl ho mladší.

Dopil drink a společně zamířili k východu. Sotva ale vylezli na ulici, tak se mu lehce zamotala hlava. Ucítil ruku, která ho podepřela.

"Jsi v pořádku?"

"Je mi zle," hlesl.

"Asi ti nesedl ten alkohol, kde bydlíš?"

Sdělil mu adresu a víc se o něj opřel. Bože, proč se cítí tak zvláštně? Mladší odchytil taxi a pomohl mu nastoupit. Nadiktoval jeho adresu a taxi se dalo do pohybu.

Ve výtahu v domě přišel zase k sobě. Ustoupil od mladšího. Ten se jen usmál. Něco mu říkalo, že tohle snad měl ten kluk celou dobu v plánu. Určitě využil toho momentu, kdy odešel na toaletu a vmíchal mu něco do pití.

"Omlouvám se," řekl mladší, ale na rtech mu hrál úsměv, jakoby se nic nestalo.

"Co za sajrajt si mi do toho pití dal?"

"Jen něco, co ti nachvilku způsobilo nevolnost, jako když jsi opilý," vysvětlil mu mladší.

"A vše jen proto, abych tě vzal k sobě do bytu," pochopil rychle.

"Moc se mi líbíš.... Víš, táta tě nepropustil kvůli mně. A lhal jsem ti o tom s tou modelkou, nestalo se to, stejně jako spousta skandálů, co kolují po firmě," mladší zvedl ruku a pomalu ji položil na jeho tvář.

"Šířila to sekretářka..."řekl opatrně.

"To byl mistrovský plán otce. Moc dobře ví, že jsem jiný a podporuje můj výběr a já si vybral...." palcem mu přejel po rtu.

Staršího zamrazilo v kříži. Ten důvěrný dotyk mladšího mu vůbec nevadil, naopak ho dost rozpaloval.

"Koho?"

"Tebe..."

Pousmál se mladší a políbil ho na rty. Staršímu se rozbušilo srdce. Ještě ho nikdy nepolíbil chlapec, bylo to pro něj něco nového. Ale nebránil se tomu, naopak si mladšího přitáhl blíž a polibek prohloubil. Možná se znají krátce, ale po tomhle mu věří vše. I to, že se do něj mladší zamiloval na první pohled.

"Můžu přespat?"

Zeptal se mladší, když se od sebe odloučili, čistě proto, že už dorazili do jeho patra a hrozilo, že aktivní sousedé by je mohli zahlédnout.

"Ano, ale jen pod jednou podmínkou," řekl tiše.

"A to?"

"Lehneš si ke mně."

Žádné komentáře:

Okomentovat