Myslím, že mě k téhle povídce dokopal song od Hangenga Clown mask (ano poslouchám i čínský songy). V textu je zmíněno, že se musí usmívat, ale za tím vším se necítí zrovna fajn.
Povídka je o šikaně ve škole, o tom jak je těžké zapadnout, když se lišíte. Konkrétně v téhle povídce jsou Tao s Krisem na korejské škole. Z dostupných informací o Taovi v době působení u EXO víme, že mu korejština moc nešla a hodně si z něj utahovali, tak jsem to použila... No a hlavně jsem se do povídky nacpala taky XD. Nejlepší věc, kterou jsem mohla udělat.
Bál se jen vejít do třídy. Smích ostatních ho ze začátku bavil ale pak ho začalo zajímat čemu se to vlastně smějí a zjistil pravdu. Nesmáli se jeho vtipům, ale jeho přízvuku a vzhledu.
"Tao jdeš? "
Trhnul sebou, když se před ním vynořil obličej Krise. Ucouvl o krok.
"Tak jdeš? "
Zavrtěl hlavou a do očí se mu natlačily slzy. Sklopil hlavu a ofina mu zakryla obličej.
"Ale no tak... pojď. "
To, jak se ozval smích, když měl nahlas číst, ho strašně rozhodilo. Prudce vstal a vyběhl ze třídy. Na volání učitele korejštiny nereagoval.
"Co jsem komu udělal? "
Svezl se na zem na toaletách a rozplakal se. Nemůže za to, že mu některá slova nejdou správně vyslovit. A jak tak brečel a mumlal lítostivá slova v čínštině, tak přeslechl otvírání dveří.
"Zitao... "
Čínské oslovení ho vylekalo a zvedl pohled. Kris... netušil, že umí čínsky.
"Neplač..."
Opět promluvil perfektní čínštinou.
"Kris-gege ..."
"Ano?"
"Kde ses naučil čínsky?"
Kris se rozesmál. Nechápal to. Do očí se mu draly další slzy.
"Já jsem Číňan stejně jako ty, Tao.."
"Ale tvoje jméno. .."
"Přezdívka. Jmenuju se Wu Yi Fan. "
Zíral na něj. To se mu určitě zdá....
"Co tak nevěřícný pohled... Neplač nestojí ti za to."
***
Zbytek dne seděl vzadu schoulený a snažil se nemluvit. Krisovy starostlivé pohledy ho provrtávaly každou hodinu.
O přestávce vstal a zmizel ze třídy. Necítil se pod pohledem všech dobře. Zašel za učitelem a omluvil se ze zbytku dne. Vrátil se do třídy a začal si balit.
"Tao ty někam jdeš? "
Kris stál vedle něj a bránil mu v balení učebnice matematiky.
"Jdu domů. Není mi dobře...."
Třída opět nad jeho výslovností vybuchla smíchy.
"DO HAJZLU PŘESTAŇTE SE MI SMÁT!"
Šlehl po nich pohledem a vyškubl Krisovi svou učebnici. Vyběhl ze třídy a pak běžel pryč.
Kris byl zklamaný, když Tao nepřišel do školy ani druhý ani třetí den. A tak se rozhodl ve školní databázi zjistit kde Tao bydlí. Adresu sirotčince ovšem nečekal.
Ředitelka sirotčince mu nabídla čaj. Pak odešla pro Taa, který prý hlídá nejmenší.
"Co mi chceš Krisi?"
Tao se ani nenamáhal vstoupit do kanceláře.
"Vrať se do školy. Prosím...."šeptl.
"Proč, jen se mi tam smějí."
Tao sklopil hlavu a odmítal se na něj podívat. Zvedl se a došel k němu.
"Oni přestanou. Postarám se o to... "
"Ne Krisi. Pro ně jsem jen klaun. Ale, že by se mi někdy podívali do očí, aby viděli ty slzy to ne..."
Vzal Taa za bradu a zvedl jeho tvář k sobě.
"Já je vidím Zitao... a bolí to. Každá slza, kterou uroníš kvůli nim mě bolí."
"Kris-gege..."
"Wo ai ni Zitao.... prosím vrať se do školy. Kvůli mně..."
Krisova slova ho zarazila. Hleděl mu do očí a pátral po sebemenším náznaku lži. Žádný ale nenašel.
"Popřemýšlím o tom..."
"Tao...."
Krisovi se v očích objevila bolest. Pustil jeho tvář a sklopil hlavu.
"Gege nebuď smutný. .. já tě mám taky rád. .."
Kris prudce zvedl hlavu a podíval se mu do očí. Tao se pousmál a pohladil Krise po tváři.
"Wo ai ni Kris-gege..."
Nebyl ani překvapený, že se jejich rty setkali v něžném polibku. Tiché odkašlání ředitelky sirotčince je přinutilo se od sebe odtáhnout. Oboum okamžitě tváře zahořely rudou barvou.
"Hwaiting."
Tak tohle od ní nečekali ani jeden.
Yi Yoo se culila jako idiot, když oba ruku v ruce zamířili dolů. Konečně je Tao zase šťastný.... Začíná mít tuhle práci vážně ráda.
Žádné komentáře:
Okomentovat