Feedback 1

Je to již týden, co je má kniha dostupná na internetu a jak se k tomu lidé prozatím vyjadřují?

Abych byla upřímná, prozatím jsem na žádné feedbacky ohledně příběhu nenarazila. Kniha je v prodeji teprve týden a prozatím se ke mně dostaly jen výhrady ohledně anotace na webu, která svou krátkostí spíš lidi odradila, než přilákala.
Prodiskutovala jsem změnu anotace na eshopu s redaktorkou, která se mnou řešila poslední problémy těsně před vydáním. Ta mi vyšla vstříc i s tím, že tam dali anotaci ze zadní strany knihy a pod anotaci umístili i mnou vybraný úryvek z knihy.

Jonghyun zvedl obočí. Patrně o tom doposud nepřemýšlel. Nemohl mu to zazlívat, Jjong přeci jen nemusel podstoupit cvičení, která dělal s Taeminem a Kibumem. Výcvik analýzy mu pomohl nejen při přípravě na střelbu, ale i při shánění bydlení a stravování. Je to jen kec, že se výcvik pro jednotky nedá používat i v reálném světě. 

“Doufal jsem, že se zabíjení vyhneme.” 

Jonghyun a jeho optimismus. Jenže hledat v tomhle optimistické východisko skutečně nemá smysl. Z jeho pohledu je určitě nutné někoho zabít. A ten někdo bude klíčovou postavou, která to vše řídí. Ale, kdo to je? Pochybuje, že je ta osoba v jednotce, ale zase to musí být někdo, kdo s jednotkou má co dělat a mohl by nějak ovlivnit její jednání. Jenže problém je, že tací lidé jsou v Koreji tři. Vrchní generál, ministr obrany a prezident. Vrchní generál vše musí prohnat přes kongres, takže není nijak možné dávat jednotce vlastní rozkazy. Prezident neohrozí životy svých voličů, takže odpadá také. Ale pokud jde o ministra obrany, tak si není jistý, kolik věcí tutlá. A je jediná možnost, jak se tomu podívat na zoubek. 

“Jjongu, ještě se stýkáš s Choem?” 

Není logicky možné o ministru obrany cokoliv zjistit legální cestou a Cho je jejich jediná šance. 

“No, jo. Proč?” 

“Nebude se ti to líbit,” zamumlal si pod nos, než nahlas řekl to, co bylo v ten moment nejpodstatnější. “Potřebuji napíchnout ministra obrany.”

Proč jsem vybrala zrovna tenhle úryvek? Abych okamžitě nevyzradila děj jako takový. Jeden z autorů na facebookové stránce věnované odstartování knih toto rozhodnutí lehce zkritizoval, že mu úryvek absolutně nic neříká a tudíž by si knihu nekoupil. Na druhou stranu se ukázali i tací, kteří o koupi knihy začali uvažovat z důvodu, že jsem se zaměřila na téma, které je zaujalo.
Pokud jde o grafickou stránku knihy, dnes jsem obdržela své autorské vydání a mohla jsem si všimnout, že jsou barvy poněkud temnější, než se v grafickém programu zdálo, ale v podstatě to obálce na půvabu neubralo, protože příběh samotný je svým způsobem temný a tak tmavější obálka není vůbec špatná.
A jaký je váš názor na novou verzi anotace s úryvkem a kolik z vás si už knihu objednalo?