I am really sorry

Tahle povídka byla kdysi dávno na přání pro kamarádku, která mě dostala ke kpopu. Vybrala si korejské jméno, které jsem měla užívat jako její alter ego a samozřejmě jsem měla použít jejího biase Yesunga. Myslím, že jsem se tehdy zhostila toho úkolu výborně. I teď je ten příběh hezoučký.

Už když vylejzala z průchodu od letadla, tak tušila, že na ní bude někdo čekat. Potkala ho náhodou, když něco zařizovala v Singapuru. Svěřila se mu, že má v plánu navštívit Seoul. Navrhl jí, aby mu dala vědět, že jí vyzvedne a sežene jí na těch několik dní bydlení. Rozhodně ale nečekala, že nebude sám.

"Neul Ji… Tadýýýý!" jeho prostě v hale nešlo nepřehlédnout.

"Zhoumi!" nadšeně mu zamávala.

Pak zaregistrovala vedle něj trochu znuděného kluka s výrazem tak tragickým, že hádala, že někdo umřel.

"Umřel někdo?" zeptala se, když k nim dorazila.

"Ne… takhle se tváří pořád. Teda kromě koncertů a meetingů s fanoušky," Zhoumi pokrčil rameny.

"A kdo to vůbec je?" zeptala se a prohlížela si tmavovláska.

"To je Yesung. Náš rocker," zamručel Zhoumi a dloubl do Yesungova ramene.

"Ráda tě poznávám," usmála se na něj.

Vyloudil něco, co snad mělo být úsměvem, ale spíš to vypadalo jako by ho něco spíše bolelo.

**

Tak kde ta holka krucinál je? Yesung se mračil čím dál tím víc. Když Zhoumi vykřikl jméno a začal na někoho zuřivě mávat, tak teprve upřel oči k bráně. Byl překvapený, že jde o korejku. Zhoumi se zmínil, že je ze Singapuru, ale jako číňanka rozhodně nevypadá. Její nevinný dotaz na to, jestli někdo neumřel ho vyvedl z rovnováhy. Když se na něj usmála tak se taky pousmál, ale podle jejího výrazu spíš hádal, že vyloudil jakýsi škleb.

"Tak vyrazíme. Cestou musíme ještě něco koupit," Zhoumi vzal její kufr a táhl ho k východu, kde na ně na parkovišti čekalo auto.

"Proč se takhle mračíš?" zeptala se ho tiše, ještě dřív než stačil vykročit za Zhoumim.

"To je fuk…" odpověděl.

Co jí má říct? Že díky poslednímu koncertu v Taipei se s ním rozešla jeho přítelkyně. A to jen kvůli Haeho srandičce, kterou měli domluvenou kvůli fanservisu. Jí to bohužel přišlo až moc. S touhle partou vtipálků má fakt minimální možnost si udržet vztah déle než dva měsíce.

"Jak myslíš… Mimochodem, asi netušíš kde budu těch pár dní bydlet co?" srovnala s ním krok.

"Zhoumi se domluvil s Teukem, že bys spala v dormu. Co se Hankyung a Kibum odstěhovalli, tak tam je volný pokoj," vysvětlil znuděným hlasem.

"Hmm třináct mužů v jednom bytě…" zamručela.

"Jen dvanáct… Siwon bydlí s rodiči," zamumlal, aby to uvedl na správnou míru.

"Aha," nastoupila do dveří, které jí Zhoumi zdvořile přidržel otevřené.

**

Založila si ruce na prsou a sledovala kolik oblečení si oba berou do kabinek. Samozřejmě nečekala, že by jí táhli do butiku jen proto, aby jim pomohla vybrat něco na večírek, který pořádali SHINee.

"Tak co ty na to?"

Zhoumi vyšel z kabinky jako první. Samozřejmě mu všechno dokonale ladilo. Nic mu nemohla vytknout.

"Tohle je dobrá kombinace, samotnou by mě to nenapadlo, jen tomu něco chybí…." přešla k polici s doplňky a sáhla po šátku, který by se skvěle vyjímal na modelu, který právě Zhoumi oblékl.

"Dobrá volba," pochválil ji a šátek si ovázal kolem krku.

Yesung vyšel z kabinky v okamžiku, kdy se Zhoumi rozhodoval, jestli má cenu ještě vlézt do kabinky aby si vyzkoušel i zbytek.

"No?"Yesung tázavě upřel oči na ní a Zhoumiho.

Zhoumi si ho přeměřil a zavrtěl hlavou. Model, který si Yesung vybral k němu moc neseděl.

"Taky si myslím, že to není dobrý nápad."Zavrtěla hlavou.

"Yesungu, takhle prostě vypadáš až moc temně, "Zhoumi z Yesungovy kabinky vylovil bílé tričko s černomodrým potiskem a tmavě modré až skoro černé džíny.

Neul Ji popadla šátek v modré barvě a přihodila ho na hromadu v Zhoumiho rukách.

No dobře, nevypadám v tom zas tak špatně, pomyslel si, když se později v modelu od Zhoumiho prohlížel v zrcadle. Ale černá barva je jeho oblíbená…

"Tak co?" Zhoumi čekal na jeho odpověď.

"Co jinýho mi zbývá? S tebou jít nakupovat je fakt otrava, si prostě nemůžu koupit co se mi líbí," zabručel Yesung.

"Když už jsme u oblečení… naše kamarádka je taky pozvaná na tu akci…" Zhoumi ztišil hlas.

"SHINee ji pozvali?"Yesung zvedl obočí.

"No to ne, ale Teuk se zmínil, že budeme mít v dormu návštěvu a kluci jsou zvědaví…" Zhoumi se ohlédl po Neul Ji, která si právě prohlížela jeden šátek. Zkoušela materiál.

"A myslíš, že má něco vhodného?" Yesung okamžitě pochopil kam tím Zhoumi míří.

"Ptát se… to se mi zas nechce," Zhoumi upřel pohled zpět na Yesunga.

"Hele je to tvoje kamarádka ne moje," připomněl mu.

"Jen se zeptáš…" Zhoumi ho popostrčil směrem k Neul Ji.

Rezignoval. Zhoumi se jí může zeptat sám, ale chce, aby to udělal on. Od tý doby co se rozešel se svojí holkou, tak mu tohle kluci dělají celkem často. Nedoufají snad, že s nějakou z těch, který mu předhodí, bude chodit? Příplížil se za ní.

"Je to stoprocentní bavlna." poznamenal.

Zamrzelo ho, že sebou poplašeně škubla. Neměl v plánu jí vyděsit.

"Neříkej.. mě přijde, že je tam ještě trochu polyesteru," pokrčila rameny.

"Možná jen příměs…" připustil.

"Tak proč tě Zhoumi poslal?" otočila se k němu čelem.

O krok ustoupil, protože ho přímý pohled zasáhl. Nečekal, že prokoukne Zhoumiho tak rychle. Skutečně se potkali jen jednou? Spíš mu přišlo, že spolu strávili tak týden.

"Jak víš, že mě poslal?!" zeptal se zmatený celou tou situací.

"Totéž mi udělal v Singapuru. Tam to pro změnu byla prodavačka. Chce abych si ten šátek nekoupila, nebo co?" zeptala se se smíchem.

"Vlastně ho spíš zajímá obsah tvého kufru…" zamručel.

"Heh?" nechápavě zvedla obočí.

"Víš Teuk se tak trochu před klukama z SHINee prokecl, že budeme mít v dormu návštěvu a oni jsou na tebe zvědaví. A samosebou s tebou počítají na té party dneska večer," Yesung přešlápl.

"Klidně ho ujisti, že můj šatník na to bohatě stačí," vrátila se k šátku.

Zamyšleně ji chvíli pozoroval a pak se vrátil k Zhoumimu, který s ezatím převlékl do toho v čem přišel.

"Tak co?" Zhoumi naprosto ignoroval fakt, že se Yesung převléká a vyslýchal ho i přes zavřené dveře do kabinky.

"No nic. Říkala, že to co má v kufru je pro tu příležitost dobré," přetáhl si svoje oblíbené tričko s anglickou vlajkou přes hlavu.

"Takže musíme i tak do dámského oddělení. To co je podle ní dobré, není dobré ani omylem," Zhoumi se zasmál.

"Hele já bych se jí v tom radši nerejpal. Mimochodem není fajn za ní posílat jiný lidi místo sebe," Yesung pootevřel dveře a dával si moooc dobrý pozor, aby při pádu Zhoumi nespadl přímo na něj.

**

Bylo jí jasné, že jí potáhnou do dámského oddělení. Zhoumi je prostě nenapravitelný. Během jeho krátké návštěvy v Singapuru vyměnila polovinu šatníku. Očividně to ale podle něj nestačí.

"Takže si vyzkoušej tohle, tohle a taky tohle. Yesungu podal bys mi ty šaty… ne tyhle! Jo přesně ty," Zhoumi jí naházel do náručí zmeť oblečení.

Převážně šlo o šaty a doplňky k nim. Samozřejmě si to musela všechno vyzkoušet, protože jí ani nic jiného nezbývalo. Pomalu začala nakupování se Zhoumim nesnášet. Podle výrazu Yesunga usoudila, že by nejraději byl úplně někde jinde.

"Tadá," zamručela, když vylezla v šatech číslo jedna z kabinky.

Chvilku si jí prohlíželi.

"Ne… tyhle ne," Zhoumi zavrtěl hlavou.

"Souhlas," Yesung přikývl.

Vrátila se do kabinky a převlékla se do druhých.

Vyšla ven a čekala na reakci.

"Co myslíš?" Zhoumi se otočil na Yesunga.

"Jsou moc tmavé," zavrtěl hlavou.

Znovu se šla převléknout. Kdysi měla nákupy za legraci, teď by vyměnila cokoliv za to, aby byla zpět ve své kanceláři v Singapuru a pokud možno co nejdál od Zhoumiho.

"Perfektní," Zhoumi zvedl palce.

"Mně přijdou fádní," opáčil Yesung, který se už trochu uvolnil.

"Fádní?! Jak ti můžou přijít fádní?" Zhoumi na něj pohlédl.

"Jsou až moc jednoduché. Potřebují oživit," prohlásil Yesung a začal se probírat doplňky na věšácích.

"Hele tohle není zábava Zhoumi, bolí mě už nohy…" poztěžovala si dlouhánovi, který pozoroval Yesunga.

"Přece ti nedovolíme se ztrapnit," podotkl Zhoumi.

"Kvůli tobě jsem proházela celý šatník v Singapuru. A najednou ti věci, který jsme vybírali spolu ani nestojí za řeč…" syčela.

"Zkus tohle," Yesung jí podal složitý náhrdelník, který skvěle doplňoval šaty.

"Proč mě to nenapadlo hned?" Zhoumi přikývl.

Připnula si náhrdelník a popuzeně se na ně podívala.




"Jo… pokud se i usměje tak to půjde," Yesung zamířil k pokladně, kde měl vyzvednout oblečení.

**

Sotva dorazili do dormu, tak se zavřel v pokoji. Opřel se zády o dveře a polkl. Dalo mu docela práci se držet na uzdě. Ty šaty odhalily všechno dokonalé. Jak takový kus holky může být podnikatelkou? Klidně by mohla dělat modelku nebo herečku, docela možná i zpěvačku. Představil si jí mezi SNSD a ihned té představy zalitoval. Hodila by se k nim skvěle. Přešel ke své posteli a posadil se na její okraj. Zhoumi moc dobře věděl jak zaujmout jeho pozornost. Povedlo se mu to.. teď jí nedokáže dostat z hlavy.

Později

"Tak jedeme moc času nemáme," Teuk všechny popoháněl.

Nikdo si jí moc nevšímal dokud nevplula do obýváku, kde ještě narychlo všichni cosi uklízeli.

"No páááni," Eunhyukovi vypadl z ruky mobil.

"Jo," Donghae vyvalil oči.

"Nečekal jsem, že se na Zhoumiho výběr vážně upneš…" Yesung se opíral o veřeje dveří na balkón a ani se nepodíval do místnosti.

"Víš co by mi provedl, kdybych si to nevzala?" zeptala se opatrně.

"Co?" otočil se do místnosti.

"Já.. vlastně jsem to ještě nezkusila, takže bych musela vážně až moc hádat…" pokrčila rameny.

"Hej kluci…Páni," do dveří pokoje vešel kluk, s kterým ještě neměla tu čest se poznat osobně, ale jako herce ho znala až moc dobře… Siwon.

"Takže tvůj šatník za moc nestojí?"

Zhoumi se na ní zazubil spoza Siwona.

"Ne jen jsem nechtěla riskovat, že tě poznám i z jiné než přátelské stránky," odfrkla si.

"Tak zlý zas nejsem," zamručel.

**

Seděl vedle ní… Cítil každý letmý dotek jako dotek řeřavým uhlíkem. Proč jen dovolil Wookovi sedět u okýnka? Jestli to takhle půjde dál, tak se něco stane a vysvětlovat jí to fakt nehodlá…

"Wooku…" Yesung odchytil mladšího kolegu hned jak vystoupili.

"Hm?" Wook na něj upřel oči.

"Zpět pojedu u okna já, jo?" zeptal se ho.

Jen přikývl.

Párty byla už v plném proudu, když vešli do klubu. Díky jejich speciálnímu hostu se jim kluci ze SHINee začali hned věnovat. Bohužel už byli mírně napilí. Obzvlášť u Taemina to bylo patrné. Je to už pár dní co konečně dovršil dospělosti. A od té doby je věčně v podnapilém stavu. Vážně nechápe, proč ho Key a Onew nenaučili chlastat ještě před tím než odložil svůj oblíbený jogurt. Stejně by na to nikdo nepřišel.

"Kim Neul Ji je podnikatelka. Hodlá si tu otevřít pobočku," vysvětloval zrovna Leeteuk Onewovi, který ani nezakrýval hltavý pohled.

"Odkud že jsi?" Onew se naklonil k Neul Ji.

"Pocházím s Incheonu, ale byznis jsem si vytvořila v Singapuru," vysvětlila pohotově.

Yesung obešel Heechula a zastavil se vedle Henryho.

"A tam jsem jí náhodou potkal v butiku, kde jsem jí zachránil od nákupu toho nejnepraktičtějšího doplňku jaký může existovat," doplnil Zhoumi historku.

"Vážně je jen podnikatelka?" Key si ji přeměřil.

"Ano je," odtušil Zhoumi a sevřel ruce v pěsti.

"Upřímně… v show byznisu by jí to šlo taky dobře," podotkl Key.

Sevření Zhoumiho pěstí povolilo, zato Yesung si až teď uvědomil, že si zarývá nehty do dlaní.

"Show byznis… větší blbost jsem neslyšela," zasmála se.

Yesung se taky pousmál. Samozřejmě ona vůbec netuší, jaké možnosti má.

**

Když kolem ní Onew omotal ruku, tak se zarazila. Z jeho dechu poznala, že už má něco upito a pravděpodobně ani netuší, co dělá. Vymanila se z jeho obětí a odsunula se stranou. To co přišlo pak ji jen rozčílilo. Když Onew schytal pěstí, tak vyplašeně hledala původce toho násilí. Rozhodně nečekala Yesunga.

"Jsi vpoho?" zeptal se jí rychle a uhnul Onewově ráně.

"Já… jo jsem," vypadlo z ní.

"Co se tu děje?" Leeteuk vběhl do bitky a schytal jednu ránu do obličeje.

"Teuku?!" Zhoumi přiběhl taky a otočil tvář leadera k sobě.

"Ty kráso do bude moncl…" Henry hvízdnul.

"Onewe…" Key a Taemin se zbytkem drželi Onewa co nejdál od Yesunga.

Yesung podal Teukovi led, aby si naledoval oko. Pak pohlédl na Neul Ji. Byla celá nesvá a pak promluvila: "Je mi to líto.. všechno je to moje chyba. Kdybych s vámi nešla, tak se to nestane."

"Tohle nebyla rozhodně tvoje chyba. Onew trochu přebral," Leeteuk na ní pohlédl zdravým okem.

"Jo… měl zůstat u svých kuřat…" přisadil si.

"A já myslel, že to je kec s těma kuřatama…" Donghae se ušklíbl.

"Taemin si z něj kvůli tomu utahoval," vysvětlil Henry, kterému Kyuhyun horlivě přikyvoval.

"No ten má taky co říkat… ani pořádně pít ho nenaučili…" podotkl a očima zabloudil k baru, kde Key ledoval tvář Onewovi.

"Byl opilý…" pokrčila rameny.

Yesung protočil oči. Samozřejmě ho omlouvá. Jenže Onew je v opilosti při smyslech až moc. Přeci s ním občas zajde na skleničku. I když…častěji s ním chodí Chul.

**

Když dorazili do dormu, tak nezamířila rovnou do svého pokoje. Počkala v kuchyni, až všichni zalezou a pak se usadila na jednu ze židlí na balkóně. Už je to dlouho co viděla Seoul takhle v noci. Bylo by hezké tu bydlet, ale…

"Nemůžeš spát?" Yesungův hlas ji překvapil.

"Vlastně jsem chtěla vidět noční Seoul. Je od Singapuru tak rozdílný…" ohlédla se na něj.

"Poslyš Neul Ji… už se ti někdy stalo, že jsi měla pocit, že někoho znáš u celá léta a přitom jste spolu strávili zhruba půl dne?" zeptal se tiše.

"Ano.. stalo se mi to se Zhoumim. Díky tomu jsme skvělí přátelé…" usmála se.

"Jen přátelé?" zeptal se.

"No ano…" přikývla.

"Víš… zdá se mi jakobych tě znal dýl než půl dne…" posadil se na židli naproti ní.

"Yesungu… Proč jsi tak smutný?" zeptala se ho tiše.

"Heh?" pohlédl na ní a pak uhnul pohledem.

"Zhoumi říkal, že se takhle tváříš poslední dobou pořád. Ale proč?" poznamenala.

"Měl jsem holku… je to tak měsíc zpět co mi dala kopačky jen kvůli tomu, že se jí nezamlouval jeden fanservis, který jsem dělal s Haem," zabručel.

"Tak tohle moc nechápu… fanservisy máte ve smlouvě nebo je děláte dobrovolně?" zeptala se tiše.

"Nooo jaksi se vždycky počítalo s tím, že je budeme dělat," pokrčil rameny.

"Ty Onewa moc nemusíš co?" změnila téma.

"Když je nalitej tak ne," připustil.

"Co je pravdy na tom, že vám vaše společnost zakázala mít přítelkyně?"

Raději na něj ani nepohlédla. Bála se, že by se z jeho očí už tak jednoduše nevymanila.

"Je to kec. Můžeme mít přítelkyně. Jen je nemáme, protože na ně není moc času. Máme hodně nabitý program," poznamenal.

Proč se na něj teď nepodívala? A proč jí to zajímá? Nemá v plánu randit se Zhoumim že ne…

"Poslyš proč tě to vlastně zajímá?" zeptal se po chvilce trapného ticha.

"Jen tak…"zvedla se a zamířila zpět do obýváku.

Ještě pořád měla na sobě ty šaty. Musí mít Zhoumiho fakt ráda… proč si sakra myslel, že mezi ním a Neul Ji by něco mohlo být?

Také se zvedl a zamířil do obýváku. Ve dveřích se zarazil. Neul Ji držela v ruce náhrdelník, který vybíral on… Svírala ho tak pevně, že by jí ho ani zloděj neukradl. A pak ho položila na stůl a otřela si oči. Pláče? Proč?

"Neul Ji…" došel k ní a objal ji.

Cítil jak se její tělo uvolnilo, ale stále plakala. Otočil jí k sobě a ihned zalitoval toho, že to udělal. Její slzy vidět nechtěl. Byl z toho úplně na měkko.

"Proč pláčeš hm?"

Setřel slzu, která se rozutekla po její tváři.

"Já…já…" koktala ani se nedokázala vymáčknout.

"Nic mi neříkej," zavrtěl hlavou.

Cítil jak její slzy smáčejí tričko, které mu dneska Zhoumi v obchodě vnutil. Chtěl aby přestala, aby se zase usmála.

"Neul Ji… proč nemáš nějakého přítele?"

Zeptal se jí tiše.

"Měla jsem… umřel při autonehodě…" vypravila ze sebe.

Byl v šoku. Ona měla přítele a Zhoumi se o tom ani slovem nezmíní?! Ledaže mu to neřekla…. V tom případě má asi důvod proč to říká zrovna jemu.

"To je mi líto. Brečíš kvůli němu?"

Zeptal se opatrně a čekal na její reakci.

"Ne… tohle je kvůli něčemu jinému… Já… nedokážu si představit, že opustím Seoul," vypravila ze sebe.

"Tak ho neopouštěj," navrhl.

"Ale co můj podnik?" namítla.

"Přesuň ho do Seoulu," poradil jí.

"Už jsem nad tím uvažovala…. Ze Singapuru do Seoulu…." zvedla k němu oči.

Už neplakala, ale měla je zarudlé. Zvedl ruku a jemně jí setřel poslední zbytky slz.

"Když se sem nastěhuješ, tak se budeme vídat každou volnou chvíli… teda pokud budeš chtít," zamumlal.

Vytřeštila na něj oči. Copak, snad jí jeho návrh nešokoval až tak moc.

"Yesungu… měla bych jít spát…" vymanila se z jeho sevření a zmizela v chodbě.

Ach ano, líbí se jí, ale je poplašená z toho, že je to po jednom dni, který strávili společně. Vlastně ještě s ostatními.

Panebože… Proč? Proč mi naznačuje, že mě má rád? A proč vůbec bydlím v dormu? Musím rychel uzavřít ty smlouvy a vypadnout… nebo budu litovat toho, že jsem sem vůbec jela, pomyslela si.

**

Ráno se probudila jako první. Chvilku jí trvalo než si uvědomila, že je v dormu a ne na hotelu. Zamrkala, když si vzpomněla na večerní hovor s Yesungem. A pak si zabalila věci a tiše opustila dorm. Nechtěla jim vysvětlovat proč chce přesídlit do hotelu a jeho pohled by nesnesla už vůbec.

"Neul Ji… snídaně je hotová," Zhoumi zaklepal na dveře pokoje, který jí vyhradili.

Žádná odpověď. Yesung odstrčil Zhoumiho stranou a otevřel dveře. Pokoj byl prázdný. Určitě už musela jít něco vyřídit, dušoval se. Pak mu ale pohled padl na skříň, která zela prázdnotou.

"Ne!" Ztratil rovnováhu a klekl si na kolena.

"Yesungu…" Zhoumi také nahlédl dovnitř a došlo mu co se děje.

Jen na posteli ležely ty složené šaty ze včerejška a náhrdelník stále ležel v obýváku. Proč odešla aniž by se rozloučila?

"Co se tu děj.. No doprdele," Kangin také pochopil, že nejen pokoj Neul Ji je jaksi v nepořádku, ale i Yesung byl celkem mimo.

"Yesungu… pojď se najíst. Pak jí můžeme jít hledat společně," Zhoumi s ním třásl.

Nevnímal to co se dělo okolo. Stále měl před očima její úsměv i ty slzy z večera. Ani si to neuvědomil, ale začal plakat.

"Yesungie…." Kyuhyunův hlas ho vytrhl z myšlenek.

Najednou byl pokoj plný. Všichni jeho kamarádi a kolegové sledovali jeho reakci s ustaranými výrazy v tvářích. Až teď si uvědomil, že má mokrou tvář. Setřel si slzy a podíval se stranou. Cítil se mizerně, že ho viděli brečet.

"Je na hotelu… Myslím, že má asi nějaký důvod k tomu odejít z dormu," Leeteuk mluvil dost opatrně.

"Nenapadlo mě, že se ti bude zamlouvat…" Zhoumi mu podal kapesník, aby se vysmrkal.

"Večer jsme spolu ještě mluvili a ona pak plakala… věděl jsi, že měla přítele, který umřel při autonehodě?" Yesung šlehl pohledem po Zhoumim.

"Cože?!" Zhoumi vytřeštil oči.

"Doslova mi brečela na rameni, když mi to říkala. A víš co… ona mě má ráda, ale bojí se, že se stane něco i mě," zvedl se ze země.

"Nikdo ti nevyvracíme, že tě má ráda. Tohle totiž nechala v kuchyni…" Eunhyuk podal Yesungovi papír.

Vzal si ho a začetl se do hangulu.

Nevím jak vás všechny mám oslovit….

Ale podstatné je, že odcházím z dormu. Není to vina nikoho z vás. Co nejrychleji musím uzavřít obchody a vrátit se do Singapuru.

Yesungu… tvůj návrh se mi líbí, ale víš jak bude těžké firmu přesídlit do Seoulu? Tolik papírování snad neviděli ani v SM Ent. Možná se ještě uvidíme než odletím. Pokud jde o ty šaty a náhrdelník… chci, aby jste je vrátili do butiku.  

Ne že by se mi nelíbily, ale jen by mi připomínaly věci, na které bych raději zapomněla.

Držte se dál svého snu a tvořte hudbu.

Vaše kamarádka

Kim Neul Ji

To snad nemyslí vážně?! Yesungovi vypadl dopis z ruky. Ona chce na ten večer zapomenout?! Jen tak ho nechat v Seoulu a odjet si zpět do Singapuru?!

"Yesungie… na co vlastně chce zapomenout?" Wook na něj hleděl.

"Na mě…" hlesl Yesung a zamířil do svého pokoje.

**

Poslední možnost jim dát vědět, že odjíždím. Už byla v prostoru kam lidé mohou jen s letenkou. Vytočila Zhoumiho číslo.

"Neul Ji…" Zhoumiho hlas ji uklidnil.

"Odlétám. Děkuju ti za všechno," řekla tiše.

"A vrátíš se?" Zeptal se jí.

"Možná… Já nevím," pokrčila rameny.

"Nemohl jsem se ti posledních pár dní dovolat," podotkl.

"A co jsi mi chtěl?" Zeptala se zvědavě.

"Yesung se z tvého odchodu složil. Je to s ním mnohem víc špatný než když ho opustila jeho holka," mluvil rychle.

"Budou i jiné holky Zhoumi… Musím končit… je tu můj let," zavěsila a nedala mu ani šanci se s ní rozloučit.

Seděl několik sedadel za ní. Díky bohu, že jí tak trochu nechal špiclovat. Opustila by ho a nechala by ho trpět. Nebo by se možná vrátila….

"Poslyšte té slečně támhle… dejte jí tohle," podal letušce krabičku, do které v dormu uložil ten náhrdelník.

Letuška krabičku odnesla k ní a předala jí to se slovy, že jí to někdo posílá. Viděl jak se prudce otočila a šokovaně vytřeštila oči, když ho uviděla sedět v letadle taky. Utéct už ale nemůžeš, dávno jsme se dostali do vzduchu, pomyslel si.


Když se konečně mohla odepnout od sedadla, tak se zvedla a došla k Yesungovi. Nečekala, že by letěl do Singapuru, aby se s ní mohl ještě setkat.

"Proč tu jsi?" zeptala se.

"Co myslíš? Viděl jsem jak telefonuješ se Zhoumim. Opravdu si na mě chtěla být takhle krutá?" zeptal se ostře.

"Já… ne," zavrtěla hlavou.

"Tak si neztěžuj, že jsem tady. Víš jakou práci mi dalo sehnat letenku?" zeptal se.

"Ty.. nechal jsi mě špiclovat, že jo…" vytřeštila oči.

"A to ti vadí? Mám tě rád a nechci tě nechat jen tak jít," jemně ji chytil za ruku.

Ten dotek způsobil, že se jí podlomila kolena. Zachytil ji a usadil si ji na klín. Cítila jak mu srdce tepe dvakrát rychleji než normálně.

"Neul Ji… chci s tebou být. Miluju tě. A to jen po jednom dni stráveném s tebou," šeptal.

"Yesungie…" po tvářích se jí začaly kutálet slzy.

Tentokrát je Yesung nesetřel. Byly to slzy štěstí. A polibek, který pak přišel jen spečetil jejich slib, že oni dva se nerozdělí jen tak…