B.A.P Epic concert

 

Pro pořádek, já osobně nikdy na koncertu B.A.P nebyla. A teď už ani nikdy nebudu, co se rozpadli. Tahle povídka je kompletně fiktivní, nikdy se nemůže stát, že by skupina protáhla někoho přes zákulisí. I když občasně si pokládám otázku, co by zvládli ALPHABAT pro své fanoušky udělat, vyprávění Sairen (zakladatelka českého fanklubu Alphas) mě kolikrát strašně překvapí.

Fanoušci se na koncerty obvykle těší jako nikdy. Ale jedno děvče bylo výjimkou. Po jednom koncertě se na další moc necítila, ale nakonec jela, přeci jen jde o její velmi oblíbenou skupinu. Ovšem hned jak přijela, tak se začaly projevovat problémy v systému. Nikde se neříkalo, že lidé ve frontě musí mít lísteček s číslem, aby případně při odchodu na toaletu mohli zpět na své místo ve frontě. A díky tomu, že opravdu neměla ani ponětí, že se to takhle dělá, tak se musela postavit až na úplný konec fronty, která se táhla opravdu hodně moc daleko. Nemít hala, kde se koncert koná, uzavřené parkoviště, tak by nastal problém. Fronta se táhla přibližně do poloviny parkoviště. A ještě byla tak neorganizovaná, že lidé s fansigny a dřívějšími vstupy byli roztroušeni po celé frontě a brblali, že se dovnitř nedostanou tak jak by měli, právě kvůli těm blbým číslům ve frontě.

Ona si raději nestěžovala. Už měla tu zkušenost, že je lepší mlčet a vytrpět si to zbytečné stání. S povzdechem postoupila o pár kroků, když se fronta pohnula směrem vpřed.

"K čemu je tu ta fronta?"

Ozval se klučičí hlas. Nenamáhala se otočit, na to byla až moc unavená z cesty a toho stání.

"Aby byl přehled. Lidi s papírky mohou odcházet na jídlo a toaletu a podle čísla mají místo ve frontě, aby to prý bylo fér."

"Nesmysl... totální nesmysl," ozval se další klučičí hlas.

Otočila se a čelist jí lehce poklesla. To snad.... Jen třeštila oči.

"Pst," naznačil leader.

Jen přikývla a poodstoupila kousek od holek, které stály kousek před ní.

"Tenhle systém je nesmyslný a neférový pro ty, kteří si čísla nemohli vyzvednout," povzdechl si nejvyšší z nich.

"Mně to nemusíte říkat. Už jednou mě tenhle systém vypekl," povzdechla si.

"Tak, co bys řekla na to, kdybychom tě dostali dovnitř aniž bys musela tu frontu stát?"

Zamyslela se. Bylo by lákavé říct ano, ale zase by byla pak v nemilosti fanoušků. I když tihle fanoušci ji naštěstí neznají, takže by to nemuselo dopadnout až tak zle.

"Bylo by to super," usmála se.

"Tak pojď," leader ukázal směr boční vchod.

Samozřejmě proti ní měli kecy lidi z ochranky, ale kluci se za ní zaručili a vysvětlili, že ani nebude v zákulisí, ale hezky mezi lidmi v hledišti, že jen se rozhodli ji dostat dovnitř. Na to už neměli ty gorily co říct.

"Tak a jsi tu, do hlediště se dostaneš támhle těmi dveřmi," ukázali jí.

"Děkuju. Takhle snad z toho koncertu budu něco mít."

Dlouho je nezdržovala. Počkala si až se budou pouštět lidi a pak se mezi ně zamíchala. Nikdo si toho naštěstí nevšiml. Ukořistila si velmi dobré místo a už jen čekala na začátek koncertu.

"Slečno, tohle..." jeden muž z ochranky jí podal visačku, která jí pak má zařídit vstup do zákulisí.

Zdá se, že kluci vyžebrali další visačku. A že ji dali právě jí, to ki ani nepřekvapilo. Chovala se v jejich společnosti dost normálně.

"Děkuju," usmála se a visačku si pověsila na krk.

Ostatní fans z toho byli lehce zmatení, ale nijak se neozvali. Spíš jen přemýšleli, jak se k té visačce dopracovala.

Koncert začal. Úvodní krátkometrážní klip představující skupinu. Postupně se začali objevovat členové. Musela se pousmát, když ji maknae spatřil a zamával jí. Fanynky okolo se rozječely, protože myslely, že to mávání je na ně.

"Tahle písnička je věnovaná jedné naší fanynce, které se podařilo dnes nemožné," leader hleděl přímo na ní, když to říkal.

Byla zvědavá, kterou píseň jí věnovali a málem umřela štěstím, když zjistila, že je to její oblíbená Fight for freedom. Netušila, jak přišli na to, že je to její nejoblíbenější píseň, tedy... možná to je jen náhoda.

Ještě několik písní jí věnovali, všechny texty měli něco společného, vyjadřovaly touhu po svobodě.




**




Po koncertě se konal ihned fansign a protože ho neměla, tak se ani do té fronty nechtěla cpát, ale odněkud se objevila ochranka a procpala ji až přímo dopředu. Ale ne, že by měla jako ostatní čekat až se kluci uráčí je zavolat, ale rovnou ji odvedli k nim.

"Ahoj, dlouho jsme se neviděli," zakřenil se leader.

"To rozhodně," zasmála se.

"Něco tu pro tebe máme," jeden z členů vytáhl zbrusu nové album a podal jí ho.

"To jste nemuseli," převzala si ho a otevřela ho.

Bylo podepsané přímo od nich. Zvedla k nim oči, do kterých se natlačily neposedně slzy štěstí.

"Děkuju," vydechla.

"Neplač, je to jen album," podotkl se smíchem Jongup.

"Je to náhoda a nebo jste to věděli, že ty písničky, které jste mi věnovali, jsou mé oblíbené?"

"Náhoda, jen jsme si to otipli," Daehyun na ni upřel své oči.

"I tak za dnešek děkuju. Díky vám jsem nemusela stát na konci fronty," lehce se jim uklonila.

"To nic nebylo. Mimochodem ještě něco pro tebe máme, ale to musíš počkat v zákulisí, proto máš tu visačku," podotkl Himchan.

**

Byla odvedena do zákulisí. Konkrétně do šatny. Naštěstí byli kluci už z koncertového převlečení, tak by nemělo hrozit, že by se před ní převlékali. Přejela očima místnost. Tři židličky u zrcadel, malá lenoška a pojízdné věšáky s oblečením. Žádná věc, kterou by jí mohli dát. Leda by darovali součást kostýmu na koncert. Usadila se na lenošku. Snad to podepisování a focení se s fanoušky nebude trvat tak dlouho.

Trvalo to tak hodinu než se kluci objevili v šatně. To už znuděně hrála na mobilu hru. Zkazili jí svým příchodem skóre, ale to přežije. Přeci jen být s BAP v zákulisí je mnohem víc záživnější.

"Překvapuješ mě, nezeptala ses nás co pro tebe máme,"cYongguk se pousmál.

"Mám se ptát?"

"Nooo, nemusíš. Takže koncert se ti líbil?"

Zelo se usadil vedle ní. Vypadalo to dost vtipně. Zelo, takový čahoun, a ona, která mu je tak maximálně po ramena.

"Ano, byl lepší než ten, na kterém jsem byla minule. Tam chyběl jeden člen skupiny."

"Jen lepší?"

YoungJae vypadal celkem naštvaně, když řekla jen tohle.

"Tenhle koncert mi nejde popsat slovy. Byl výjimečný," odpověděla.

"To kvůli tobě byl výjimečný," Yongguk podal foťák sekuriťákovi a kluci se naskládali kolem ní.

Společná fotka. Po té si vyměnili kontaktní údaje, aby se kdyžtak někdy v budoucnu mohli navštívit. I když návštěva BAP nepřipadá v úvahu. Mají tak nabitý program, že není možné, aby je zastihla doma. Spíš si tak maximálně mohou psát.